kávička a kamarádky
napsala Štěpánka | 2. 8. 2016

Když se sejdou dvě golfistky na kafíčku, je to proto, že spolu někdy někde hrály golf a během hry otevřely natolik zajímavá témata, že ta jim zůstala v myslích i přes množství dalších lidí a otevřených témat, která od té doby následovala.

Teď nastala ideální doba pro obě, kdy pokračovat v konverzaci. Obě si minule vyměnily čísla a propojily se na Facebooku, takže o sobě lehké povědomí mají. Takže když se po pár měsících setkávají v kavárně, otevřou si své náruče, vyšlou líbnutí do vzduchu někam za levou lícní kost a pak za pravou lícní kost.  Odtáhnou se, aby si mohly tu druhou dobře prohlédnout, a s širokým úsměvem si vzájemně pochválit vlasy, oblečení i postavu. Potom ty dvě usednou ke stolku a navážou přesně tam, kde minule skončily.

To, co vidí jejich číšník, jsou dvě paničky (slečinky), co si objednaly kapučíno, ale místo normálního mlíka chtějí sójové a salát César, ale bez krutónů a dresinku a slaniny. Podle toho, co číšník vidí, mohlo by se mezi těmi dvěma dít ledacos. Zaníceně si něco vyprávějí a ta první u toho divoce gestikuluje rukama, zatímco ta druhá si rukama zakrývá v údivu otevřená ústa, ale pak sebou v šoku trhne a smete ze stolu šálek s kapučínem.  Číšníkovi, který po ní tu spoušť uklízí, se omlouvá a líbezně se na něj usmívá (aspoň si to myslí).

Na kafíčku golfistky probírají hlavně vztahy.

„Tak jak? Co ten Společenský? Ještě jste spolu?“ Zeptá se první a druhá odpovídá:

„No a kam až jsem ti to vyprávěla minule? Jooo, jak on chtěl čas na rozmyšlenou, že už nemůže před tou druhou nic předstírat a že to takhle nemá cenu. Tak hele, teď je to skvělý, už měsíc bydlíme spolu a požádal mě o ruku!“

Načež zapiští, vytrčí ruku do prostoru a oslní kámošku zásnubním prstenem. Ta úžasem rozšíří oči (no moc se přes kapsu neplácnul), tlumeně vypískne a zakryje si dlaní ústa. Tentokrát nic neshodí a číšníkovi spadne kámen ze srdce. Po tom, co odezní prvotní euforie z nabídky k sňatku, probírají se různé pocity. Pocity vyčerpanosti, pocity znuděnosti, pocity nedostatku a přebytku peněz, divných pocitů z jiných kamarádek, kterým to ale nemůžou říct. Pocitů z partnera, protože on někdy tak divně kouká a pocitů z nového koberce, který bylo nutné hned reklamovat. Tímhle způsobem ty dvě relaxují, ale taky trochu pracují na svém rodinném krbu, protože to, co jedna už má za sebou, ráda sdílí s tou druhou. Ta to vyhodnotí, a i když se podle toho nezařídí, má to všechno někde schované, aby pak jednou nebyla překvapená (stejně bude).

A tak jsou v jejich myslích rodinné krby stále krásnější, výhřevnější a útulnější. Za povšimnutí myslím stojí i to, že nepadlo ani slovo o golfu. Pak už musí jedna z nich někam běžet, protože tam někde už měla dávno být. Svatosvatě si slibují, že si příští týden zavolají a určitě si to všechno dopoví, nebo si aspoň písnou na FB.  No a pak se zase x týdnů nevidí, dokud se zase náhodou nepotkají na golfu a to, že jsou důvěrné kamarádky, poznáte tak, že vidí-li se ty dvě znovu, nezřízeně piští.

P.S. Dnes jdu s kamarádkou na kávu…..budu se snažit ovládat 🙂

Tak zase příště…. 🙂

Komentáře

Štěpánka

Já vídám pištící slečny ve všemožných kavárnách a často v MHD a zcela určitě to nejsou jen golfistky 🙂
Takže vy je asi nevídáte proto, že se pohybujete v téměř ideálním prostředí…… kam mám začít chodit ? 🙂

Srp 03.2016 | 12:04 pm

Anonym

Ja ( zaplať pánbůh ) viděla píšící slečny pouze a jen v povídkách. Snad mi to vydrží az do let stařeckych. Je to tím , že nehraju golf ? :-))

Srp 02.2016 | 08:47 pm

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.